Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Před Jizerskou padesátkou…

Letošní Jizerská 50 byla natolik hluboký zážitek, že jsem se o ní rozhodla napsat až s patřičným odstupem, aby to nebylo zkresleno mým pozávodním fyzickým i psychickým rozpoložením.

Jako každý rok, zhruba měsíc před závodem začínají všichni přihlášení lehce panikařit, což se stupňuje s každým dnem bez sněhu a blížícím se datem startu. V Jablonci nad Nisou není žádnou vzácností, když koncem listopadu, i ve všední dny potkáte běhající světlušky ve tmě kolem přehrady, dokonce lze najít o něco vzácnější druh, a to světlušky na kolečkových lyžích.

Nervozita se stupňuje týden před závodem, kdy není v Jizerkách k hnutí, protože všichni si chtějí projet alespoň část trati, případně se snaží dohnat nedohnatelné – zanedbanou letní přípravu. Proto jsem  letos využila svého statutu studenta se spoustou času a vydala se do hor ve všední den. Sněhu bylo pomálu, ale to samé platilo o lyžařích. Nikde nebyla ani noha. Sem tam jsem potkala nějakého organizátora závodu, jak se snaží zaházet místa, kde sníh zmizel už úplně. Předpověď počasí ale hlásila v příštích dnech sněžení, tak mě nedostatek sněhu nijak netrápil a byla jsem si jistá, že závod se konat bude.

Předpověď počasí nelhala. Hned ve středu v noci začalo valit z nebe jako o závod. A valilo a valilo…Ladovská zima. V sobotu jsem ještě  trochu zaposilovala ruce při několikanásobném házení sněhu na zahradě. S myšlenkou, že každý gram svalu se mi určitě bude při těch nekonečných soupažích zítra hodit.

V neděli v ráno valilo pořád stejně. Teploměr byl nekompromisní a ukazoval lyžaři velmi oblíbené hodnoty kolem nuly. Paráda. Co víc si přát. Na poslední chvíli před odchodem z domu jsem se ještě vrátila a popadla lyže na mikrokontakt. Jen kdyby náhodou…

O dvě hodiny později už jsem naplno vychutnávala předstartovní atmosféru. Nervozita rostla lineárně s měnící se teplotou a přibývajícím sněhem. O lyže se mi naštěstí staral můj zkušený servisní tým, kterému se dva předešlé ročníky závodu máza úplně ideálně nepodařila, takže jsem doufala, že do třetice všeho dobrého se to konečně musí podařit. S ostatními závodníky jsme zhodnotili, že je nám úplně jedno, jestli lyže pojedou nebo nepojedou z kopce. Jen jsme si přáli, aby nenastala situace „Drhne, smeká, nejede.“  Což bylo za panujících povětrnostních podmínek více než pravděpodobné.

„Na začátku nečekejte že to půjde, chytne se to až na Kristiánově.“ Slova trenéra  mě nijak neuklidnila, protože v tu chvíli jsem neměla nejmenší ponětí, jak se dostanu až na Kristiánov, na hladkých lyžích. Už jsem se chystala na start, v ruce připravené lyže s voskem, když na mě trenér křiknul ať se vrátím, že je všechno jinak. Na Jizerce se prý oteplilo a jedeme bez vosku, jen na mikrokontakt. Díky Bohu že jsem si ty lyže vzala… Takže rychle přelepit nálepky na lyžích a hurá na start…

Autor: Zuzana Šperlová | pondělí 20.2.2012 22:51 | karma článku: 11,36 | přečteno: 886x
  • Další články autora

Zuzana Šperlová

Jít běhat, či nejít běhat?

Znáte ten pocit, že chcete jít běhat (nebo jakkoli jinak sportovat), ale děsně se vám nechce? Já ho znám a doufám, že nejsem sama.

23.5.2012 v 19:56 | Karma: 13,38 | Přečteno: 1433x | Diskuse| Sport

Zuzana Šperlová

Fandíme!!! Aneb jak jsem byla na hokeji

Do mého repertoáru méně oblíbených činností a věcí patří mimo jiné fotbal, hokej, místa kde se shromažďuje moc lidí a smrad z cigaret. Nemyslela jsem si, že to někdy zažiju všechno najednou, ještě k tomu dobrovolně a že se mi to bude líbit...

15.4.2012 v 18:37 | Karma: 14,51 | Přečteno: 1389x | Diskuse| Brno

Zuzana Šperlová

Brno nebo Praha...kapsáři se najdou všude

Minulé úterý jsem si opět po delší době uvědomila, že maminka má (téměř) vždycky pravdu. Když mi neustále a pořád opakuje: „Nedávej si tu peněženku do přední kapsy batohu, jednou o ní přijdeš.“ Já ale byla vždycky stejně nepoučitelná jako Jaromír, kterému kamarádi říkali: „To neděláš dobře Jaromíre, že strkáš ty vypálený sirky zpátky do krabičky.“ Stejně jako Jaromírovi shořely sirky v kapse, tak i já jsem (naštěstí jen málem) přišla o peněženku.

10.4.2012 v 20:48 | Karma: 15,00 | Přečteno: 1492x | Diskuse| Brno

Zuzana Šperlová

Jak se nakupuje v supermarketu

Určitě se Vám už někdy stalo, že jste šli do supermarketu třeba jen pro máslo a najednou jste stáli u pokladny a vyndávali z košíku spoustu dalších věcí. Byly přeci v akci, tak by byl hřích je tam nechat, nebo jste na ně prostě najednou dostali hroznou chuť. Není divu, že jste pak v zápalu boje zapomněli na to máslo.

21.3.2012 v 21:18 | Karma: 23,33 | Přečteno: 2369x | Diskuse| Ona

Zuzana Šperlová

Každý máme svou „úchylku“

Já nejsem výjimkou. Patřím do ženského pokolení, takže je naprosto normální, že se při procházce městem koukám po výlohách obchodů s oblečením. Vystavené figuríny v nepřirozených polohách, navlečené do roztodivných kombinací hadříků mě ale většinou zanechávají relativně chladnou. Problém nastane až ve chvíli, kdy jdu kolem papírnictví. To se neovládnu a téměř vždy musím jít dovnitř...

13.3.2012 v 21:27 | Karma: 14,76 | Přečteno: 1324x | Diskuse| Ona

Zuzana Šperlová

Konec jabloneckého „Střeláku"...kde budou naše děti tančit?

Když se v Jablonci řekne „Střelák“, snad každý si asociativně vzpomene na nějaký zážitek, který tam prožil. Co se vybaví Vám?

11.3.2012 v 20:10 | Karma: 13,38 | Přečteno: 1408x | Diskuse| Liberec

Zuzana Šperlová

Dětství snů

O mých běžkařských začátcích, o zimě, sněhu a o tom, že není nic lepšího než čerstvý vzduch v plicích a modré nebe nad hlavou...

7.3.2012 v 19:16 | Karma: 11,34 | Přečteno: 850x | Diskuse| Osobní

Zuzana Šperlová

Svatební dar aneb jak jsme dostali živou kozu

O svatebních darech, o tom, že originalitě se meze (ne)kladou a o tom, jak jsme chovali užitečné zvíře.

28.2.2012 v 16:17 | Karma: 20,02 | Přečteno: 1254x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Šperlová

Kdo je kdo...v oblasti výživového poradenství

Poslední dobou se roztrhl pytel s různými společnostmi nabízejícími výživové poradenství, média se jen hemží různými více či méně pochybnými informacemi o tom, jak a co správně jíst a hlavně se nadváha a obezita šíří jako epidemie černého kašle. Lidé vědí, že by potřebovali shodit nějaké to kilo, ale už nevědí, s kým se o tom poradit, aby se jejich snaha setkala s úspěchem. Možností je spousta. Můžete podlehnout nátlaku z televizních reklam, jít do lékárny a koupit si některou z propagovaných „hubnoucích bobulí“ a doufat, že to zhubne za vás. Nalijme si ale čistého vína. Opravdu si myslíte, že to bude fungovat? Jestli ano, tak to zkuste. Jestli ne, tak existují i další možnosti, co dělat...

22.2.2012 v 20:03 | Karma: 10,47 | Přečteno: 1165x | Diskuse| Ona

Zuzana Šperlová

Jizerská padesátka 2012, aneb návrat ke kořenům lyžování…

Na Jizerské 50 mám nejradši to davové šílenství na startu. Jak se všichni snaží rvát se neprostupnou masou závodníků, jen aby fotobuňkou na konci stadionu projeli první. Já se taktéž nechala strhnout davem a bojovala jsem hlava nehlava. S rukama nad hlavou, abych nepřišla o hole jsem se pomalu posouvala davem kupředu...

21.2.2012 v 0:17 | Karma: 17,47 | Přečteno: 1190x | Diskuse| Sport

Zuzana Šperlová

Návrat do minulosti

Nedávno jsem uklízela svůj starý dětský pokojík u rodičů. Narazila jsem na zápisník z mého krušného pubertálního období a v něm následující text. Byla jsem tenkrát ještě moc mladá, blbá, a šťastně zamilovaná do nesprávného chlapa... Teď už jsem o něco málo starší, doufám že chytřejší, ale hlavně šťastně zamilovaná a vdaná za správného chlapa...

20.2.2012 v 10:32 | Karma: 9,36 | Přečteno: 992x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Šperlová

Jak to končí, když se skončí…s vrcholovým sportem

Rodiče mi vždycky vštěpovali, že jsem studijní typ a v podstatě mě nikdy nenapadlo, že bych po maturitě nešla na vysokou školu a stala se třeba kadeřnicí, popelářem nebo právě třeba i profesionálním sportovcem.

19.2.2012 v 11:25 | Karma: 24,50 | Přečteno: 2250x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Šperlová

Proteinoví maniaci...

Všichni moji kamarádi mají v podvědomí, že studuji takový ten divný obor s divným názvem, kterému nikdo nerozumí, ale každý tuší, že má něco společného s výživou. Proto se mě každou chvíli někdo ptá, co má jíst, jak má jíst, že chce zhubnout, že chce přibrat a jak to má udělat. Minulý týden nebyl výjimkou a napsal mi jeden můj kamarád – bývalý sportovec, který před pár lety se sportem skončil a nyní se zařadil do pracovního procesu, na sport mu moc času nezbývá a začíná pomalu ale jistě přibírat. Obrátil se na mě proto s prosbou o pomoc. Nějaký jeho známý z posilovny, který se dle něj vyzná ve výživě, mu napsal nějaké rady, jak zhubnout a zároveň nabrat svalovou hmotu. Já se na to prý měla podívat a zhodnotit, zda je to tak správně.

19.2.2012 v 9:47 | Karma: 12,65 | Přečteno: 972x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1355x
Bývalá běhající lyžařka a budoucí nutriční specialistka - od křupajícího sněhu a vymrzlé stopy, k tomu co jíst a co nejíst...

Seznam rubrik

Oblíbené blogy